Čarověníky představují základ našeho sortimentu okrasných dřevin. Máme jich v prodeji desítky a desítky kultivarů. Miroslav Kostelníček starší (zakladatel firmy) patřil k průkopníkům jejich sběru a pěstování v České Republice. Rozsáhlá ukázková výsadba nabízí možnost prohlédnout si je v dospělé velikosti. Uvidíte u nás čarověníky, které mají i více než 40 let.
Čarověníky existují v nepřeberném množství druhů a velikostí. Od těch nejmenších jako je náš nejznámější kultivar Pinus rotundata 'Ježek' s přírůstky kolem 1,5 cm za rok až po bujněji rostoucí a bizarně vypadající kultivary jako jsou cypříšek Chamaecyparis lawsoniana 'Wissel's Saguaro' nebo modřín Larix decidua 'Pit Van Geet'.
Sortiment čarověníků se prolíná se sortimentem jehličnanů a listnáčů. Jejich fotogalerii najdete pod těmito odkazy.
Chcete-li se o čarověnících dovědět více, přečtěte si knihu Čarověníky v naší zahradě. Malou ukázku z ní najdete níže.
Publikace Čarověníky v naší zahradě
2. vydání knihy
Díky velkému zájmu čtenářů vyšlo 2., aktualizované a rozšířené vydání knihy Čarověníky v naší zahradě. Kniha je doplněna velkým množstvím kultivarů, které v současnosti představují aktuální sortiment a to v celoevropském měřítku.Rozšířená fotografická příloha představuje odlišné kultivary než první vydání. Zároveň zde najdete mnoho nových zajímavostí z oblasti okrasných dřevin, které se netýkají pouze čarověníků. Příkladem může být pasáž věnovaná jalovcům roubovaným na kmíncích.
Kniha by určitě neměla chybět vám, kteří máte její první vydání.
Autor: Ing. Miroslav Kostelníček
Vydavatelství: Grada Publishing, a.s.
Edice: Česká zahrada
Rok vydání: 2006
1. vydání knihy
Autor: Ing. Miroslav Kostelníček
Vydavatelství: Grada Publishing, a.s.
Edice: Česká zahrada
Rok vydání: 2006
Ukázka z knihy
Milí čtenáři,
Jistě si řada z vás po přečtení názvu knihy klade otázku, co že to ty čarověníky vlastně jsou. A pokud o nich již něco víte, vychází vaše znalosti z několika málo článků vydaných v zahradnických časopisech, popisujících jen dílčí části tohoto obšírného tématu. Bohužel u nás ani v zahraničí doposud žádná publikace na toto téma nebyla vydána. Přitom v České Republice je ze všech států Evropy největší počet sběratelů a aktivních pěstitelů čarověníků. I mezi nimi však, díky neexistující odborné literatuře, kolem čarověníků a především příčinách jejich vzniku koluje celá řada nejrůznějších fám, mýtů a dohadů.
Snahou této knihy však není jen podat ucelený souhrn informací a odpovědí několika málo odborníkům, školkařům a zahradníkům, ale především ukázat tuto neobyčejnou a fascinující zajímavost rostlinné říše všem milovníkům přírody.
Čarověníky díky své rozmanitosti, značné odolnosti a zejména prostorové nenáročnosti mohou najít své uplatnění ve výsadbách větších či menších zahrad, zahrádek i předzahrádek, střešních zahrad a skalek, ale jako rostliny pěstované v nádobách i na balkonech, terasách, venkovních schodištích a mnoha dalších místech. Čarověníky se takto svou krásou mohou odměnit velkému množství pěstitelů a nezřídka kdy se pak stává, že z úspěšného pěstitele se stane vášnivý sběratel. Sběratel, který navždy propadne kouzlu nepřeberného a nekonečného množství nejrůznějších tvarů, velikostí, barev a forem.
Čarověníky však vybízejí ještě k další a neméně zajímavé činnosti, ke které nepotřebujete ani malinký kousek místa pro pěstování. A tou je jejich hledání. Z obyčejné procházky přírodou se tak stane vzrušující a napínavé dobrodružství podobné tomu, které prožíváme při sběru hub. Pokud se na nás usměje štěstí a nějaký čarověník najdeme, můžeme se buď jen potěšit jeho krásou, nebo je-li obzvláště hezký a zajímavý, ocitneme se na počátku dlouhé cesty směřující k jeho zavedení do kultury třeba pod vámi vybraným jménem. Průvodcem na této cestě vám může být právě tato kniha, jejíž součástí je i seznam nejznámějších, ale i těch méně známých kultivarů čarověníků dostupných na našem trhu, doplněný návodem k pěstování a příklady jejich použití v zahradním umění.
Věřím, že čtení pro vás bude příjemným zážitkem, a že i vy, stejně jako já a mnoho dalších se stanete obdivovateli nádherného světa čarověníků.
1. Čarověníky, jejich rozdělení a názvosloví
Zajímavým přírodním úkazem jsou záhadná rostoucí "hnízda" ve větvích stromů a keřů. Jsou to čarověníky, lidově nazývané čarodějné metly, či čaridějná nebo hromová košťata, věníky a podobně. Výraz čarověník je složen ze slova věník, které je zastaralým označením pro trs nebo svazek větviček a zachycuje vzhled objektu. První část slova vystihuje jeho neobyčejnost, domnělý nadpřirozený původ, snad i magickou moc. Výrazy stejného obsahu jsou používány v celé řadě jazyků. Například v angličtině, kde jsou označovány jako "witches' broom", či v němčině "Hexenbesen".
Čarověník je shluk znetvořených větví, vyrůstajících na stromech či keřích bez obvyklé pravidelnosti a zákonitosti. Větve vyrůstají z jednoho místa z normálně rostoucích větví a vytváří se na nich velké množství pupenů. Čarověníky mohou být různých velikostí a tvarů (metlovité, hnízdovité, apod.), s různou hustotou větví a jejich uspořádáním. Nevyskytují se ovšem pouze na dřevinách, ale hojnou měrou i na bylinách, kde vznikají obdobné deformované útvary. Často tak bývá znetvořena i celá rostlina. Z hlediska vzniku můžeme čarověníky rozdělit do dvou skupin.
První skupinu tvoří čarověníky, jejichž původcem jsou houby, viry, fytoplazmy, vyšší rostliny anebo živočichové. Ve všech těchto případech se jedná o růstové anomálie, způsobené životní činností jiných organismů, které na rostlině parazitují a projevem toho je čarověníkové bujení. Je to tedy onemocnění organismu, které neznamená jeho genetickou změnu. Druhá skupina zahrnuje čarověníky, které jsou výsledkem somatické pupenové mutace či gametické mutace. U této skupiny tedy dochází ke genetické změně.
Názvosloví čarověníků
Pro zřetelné rozlišení obou skupin bylo navrženo pro čarověníky vznikající v důsledku činnosti patogenních organismů ponechat název čarověník a čarověníky, které jsou výsledkem somatické pupenové mutace či gametické mutace nazývat pojmem věník. Toto označení má však význam, a je používáno pouze v odborné české literatuře, jelikož zahraniční literatura pro pojem věník nemá vhodný ekvivalent a navíc tento pojem vůbec nezná. Je v ní užíváno pouze univerzální označení čarověník. K označení čarověníkového, resp. věníkového původu rostliny se používá zkratka WB, z anglického "witches' broom", nebo HB, z německého "Hexenbesen".
Více na stránkách