Rododendrony a azalky představují bohatou skupinu rodů a druhů, vyznačujících se podobnými nároky a vlastnostmi. Obecně je můžeme zařadit mezi vřesovištní rostliny (vřesy - Calluna, vřesovce -Erica, líbavka - Gaulteria, atd), se kterými se velmi dobře kombinují.
Jedná se o dřeviny náročné zejména na dostatek vláhy a kyselou půdu. Vysazujeme je ideálně do polostínu nebo celodenního stínu a stanoviště přirozeně vlhké, s dostatkem vláhy.
Výsadbu provádíme do čisté rašeliny, případně rašeliny smíchané s pískem. Na Rododendrony vykopeme jámu o objemu 15 litrů a vysypeme ji čistou rašelinou. Na azalky zhruba o objemu 10 litrů a na vřesy a vřesovce o něco méně. Rašelinu kolem balu dostatečně umačkáme a dbáme na vydatnou zálivku. Ta musí být opakovaná. Přeschlá rašelina jen obtížně přijímá vodu. Je dobré si část suché rašeliny předem zamočit a smíchat se suchou. Lépe se s ní pracuje a lépe přijímá vodu.
Výživa: Rašelina sama o sobě neobsahuje živiny a proto je nezbytné rostliny při výsadbě přihnojit. Můžeme použít výživové tablety, nebo do spodní části jámy dáme granulované hnojivo do zásoby (např. cererit) v množství menší hrstky či dvou až tří velkých špetek. Umístěním do spodní části jámy, ne přímo ke kořenům zabráníme možnému popálení kořenů. Rostlina se k živinám dostane až po prokořenění. Rostliny musíme pravidelně hnojit i v dalších letech alespoň jednou ročně na počátku jara, ideálně pak druhou menší dávkou na konci května.
Rododendronů existuje neskutečné množství druhů a kultivarů. Liší se zejména barvou květů, vzrůstem, ale také mrazuodolností. Všechny vřesovištní rostliny jsou citlivější na mráz a to zejména v kombinaci s předjarním sluncem. I tak je vysazujeme raději na stanoviště chráněné proti větru a ideálně polostinné, případně je volíme jako keřové patro pod větší dřeviny a stromy, které je stíní a chrání i proti mrazu.
Mají-li rododendrony a azalky dostatek vláhy, snesou i více slunce! Japonské stálezelené azalky snesou slunce více než rododendrony. Nejvíce slunce snesou opadavé azalky (Knap-hill hybridy). Vřesy a vřesovce můžeme sázet i na plné slunce. Je však dobré je od konce února a na počátku března chránit proti předjarnímu slunci nakrytím chvojím. Můžeme použít větve z vánočního stromku. Tím zabráníme, aby se rostliny vlivem slunce přes den ohřály a začala v nich proudit míza. Noční mráz pak pletiva v tenkých větvičkách potrhá.
Rododendrony jsou kříženci mnoha druhů a kultivarů a označují se jako Rhododendron hybridum. Kultivarů jsou stovky. Stačí si vybrat podle vzrůstnosti a barvy a doby kvetení. Mezi stálice patří bílý 'Cunningham's White', který se používá i jako velmi odolná podnož pro roubování ostatních druhů. Z růžových třeba překrásný a spolehlivý 'Germania' pastelově růžové barvy s obrovskými květy. Z červených mohu zmínit 'Red Jack'
Nabízejí se ale i některé druhy, z nichž nejvýznamnější je Rhododenron repens, který se vyznačuje nižším a kompaktním vzrůstem. Roste spíše do šířky než do výšky. Z kultivarů je to osvědčený a velmi mrazuodolný kultivar 'Scarlet Wonder' s květy sytě červenými, dorůstající jen do výšky 1 m.
Mezi další druhy pak patří Rhododenron yakushimanum, vyznačující se rovněž nízkým vzrůstem do jednoho metru. Zajímavý je třeba kultivar 'Dreamland', nakvétající růžovým poupětem, které se postupně mění ve světle růžovou a v plném květu pak bílou barvu květu.
V posledních letech si oblibu získaly i miniaturní Rhododendron ludlowii 'Wren' dorůstající jen do 30 centimetrů výšky s drobnými sytě zelenými lístky a žlutou záplavou kvítků nebo modře až modrofialové kultivary Rhododendron impeditum 'Azurika' či 'Buchlovice', dorůstající jen do půlmetrové výšky.
Japonské azalky jsou stálezelené neopadavé keře, dorůstající se většinou velikosti 0,5-1m. Jsou to neobyčejně oblíbené dřeviny, které se na jaře doslova obalí záplavou jemných květů nejrůznějších barev od bílé, přes všechny možné odstíny růžové a červené a dokonce i vícebarevné. Snesou více slunce než rododendrony a setkáváme se s nimi dokonce i v záhonech zamulčovaných štěrkem. Doporučujeme však raději mulčovat kůrou, stejně jako rododendrony. Kůra navíc půdu okyseluje, což vyhovuje jejich nárokům na PH.
Některé kultivary jsou atraktívní i změnou barvy listu v zimním období, kdy se sytě zelené a lesklé lístky mění na řervenohnědé. Rostliny jsou tak krásné a zajímavé v průběhu celého roku. V zimě září červení lístků, na jaře nás ohromí záplavou červenavých květů a přes léto jsou stálicí svěže zelené barvy. Příkladem jsou kultivary 'Canzonetta', 'Maruschka' a další.
Japonské azalky nejčastěji vysazujeme do skupin po třech a více kusech pro zvýšení dojmu. Ideální je kombinovat je spolu s rododendrony. Nebojte se kombinací barev a vysázejte do skupiny azalky několika barev. Výsledek vás ohromí!
